Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně
V pamětní knize Antonína Podlahy Posvátná místa (I. díl, str. 266) se o filiálním kostele sv. Petra a Pavla v Radotíně uvádí, že biskup pražský Řehoř postoupil roku 1298 na žádost krále Václava radotínský kostel v plnou pravomoc klášteru zbraslavskému.
Nejstarším známým duchovním správcem v Radotíně byl Heřman (1347-1378). V 16. století zde působili utrakvisté; posledním je uváděn roku 1582 Jan Kořínek. Roku 1653 je kostel zmiňován jako farní, příslušející ke klášteru zbraslavskému a jako filiální jsou k němu vypočítávány kostely v Černošicích, Modřanech, „kaple“ v Chuchli a kostel sv. Havla; roku 1695 ještě také Mokropsy a Třebotov. Později byla fara v Radotíně zrušena a přeložena do Třebotova*, kde roku 1630 klášter zbraslavský zakoupil místní statek. Přesný rok zrušení radotínské fary není znám. Později duchovní správu v Radotíně vykonávali faráři z Třebotova, řádoví kněží zbraslavského kláštera, a to až do jeho zrušení. Poté, co se rozrostla farní osada Třebotov, byli ustanoveni kaplani, kteří docházeli do radotínské školy vyučovat náboženství, jednou v měsíci sloužili v Radotíně nedělní bohoslužby a dále zde slavili ostatní liturgii jako svatby, křty a pohřby. V souvislosti s rozvojem továren a průmyslových závodů vzrůstal v Ratotíně počet obyvatel, nicméně náboženské potřeby nových osadníků oproti tomu upadaly. Proto se faráři v Třebotově, již od roku 1900, snažili o zřízení samostatné radotínské duchovní správy. Bohužel zastupitelstvo obce Radotín nemělo zájem poskytnout dotaci. Teprve roku 1917 se místní zastupitelstvo zavázalo – s platností do zřízení farní budovy – k ročnímu příspěvku 400 korun na příbytečné pro úřadovnu a pro byt. 1. září 1917 zřídil arcipastýř Pavel Huyn na doporučení arcikněze a arcvikáře Františka Vojty, faráře na Zlíchově, duchovní správu v Radotíně. Kaplanem expositou byl jmenován Jindřich Uhlík (od roku 1906 do 31. srpna 1917 kaplan v Třebotově), který sem již před zřízením duchovní správy v Radotíně, ještě jako kaplan třebotovský, 4-5x týdně docházel v souvislosti se stoupajícím počtem obyvatel a zejména počtem tříd ve škole.
28. prosince 1959 odešel dosavadní radotínský farář Antonín K. Pietsch jako administrátor do Prahy-Podolí. Komunisté jeho odchod využili k tomu, aby omezili místní duchoví správu a proto byl do Radotína jmenován excurrendo Zdeněk Wagner, třebotovský administrátor, s poukazem na návrat k „historickému stavu“.** Hned odpoledne po odstěhování faráře Pietsche požádal Místní národní výbor Radotín nově jmenovaného patera Wagnera o klíče od fary. Poté, co odmítl, byl obeslán na neděli 3. ledna 1960 na MNV, kde mu bylo vyhrožováno, že pokud nevyhoví, bude budova zabrána celá. Vynucenou nájemní smlouvou přešla, až na jedinou místnost, celá fara do užívání místní jedenáctileté střední školy. Ještě v době působení patera Hlaváčka, který byl od 1. listopadu 1980 jmenován administrátorem v Radotíně a Třebotově, budovu na základě vynucené smlouvy užívala školní družina.
Jednoduchá barokní stavba kostela byla nákladně upravena do současné podoby roku 1881. V průčelním výklenku je v plastickém orámování nápis „Obnoveno léta Páně 1881“, nad oknem v průčelí do kamene tesaný znak Öttingenský, umístěný sem při obnově; dříve tu býval znak zbraslavského kláštera.
V podlaze lodi jsou dva náhrobní kameny s nápisy:
- „Tuto leží Pan Daniel Najpauer řezník radotínský zemřel 1740. Dejž mu Pán Bůh lehké odpočívání a světlo věčné, ať mu svítí až na věky věkův amen.“ Tento kámen nechal položit jeho vlastní syn Daniel r. 1745.
- Nápis na druhém kameni: „Léta Páně 1754. Dne 10. měsíce června po vyplnění věků svého 70 šťastně v Pánu usnul slovutný Pán Jiří Kotaška mlynář Bludský. Léta Páně 1763. Dne 18. měsíce září v Pánu usnula a svůj věk 60 let dokonala ctná šlechetná Paní Ludmila jeho manželka a zde v této kryptě spolu v Pánu odpočívají a slavného z mrtvých vstání očekávají.“
Na věži radotínského kostela byly na počátku 20. století tři zvony. První a největší byl ulit roku 1846, druhý zvaný „Poledník“ 1707 a třetí nejmenší roku 1765. Za I. světové války byly první a třetí zvon zrekvírovány pro vojenské účely. Nyní jsou na věži kostela zavěšeny dva zvony, původní z roku 1707 a nový z roku 2009 pojmenovaný sv. Pavel.
Kostel je farní a patří do Římskokatolické farnosti u kostela sv. Petra a Pavla Praha – Radotín ve II. pražském vikariátu.