Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černošicích
Kostel patřil k Horním Černošicím, které se ve 14. století staly farní vsí. První písemná zmínka o něm je z roku 1352, kdy platil 9 grošů papežského desátku; existoval již ale patrně dříve. Nachází se na umělé terase ve svahu nad údolím řeky Berounky. Jeho vznik patrně souvisí se zbraslavským cisterciáckým klášterem, kterému král Václav II. věnoval řadu vesnic, především v okolí dolní Berounky, včetně Horních i Dolních Černošic. Tím vzniklo jádro klášterního panství, jehož součástí zůstaly Horní i Dolní Černošice, s výjimkou husitského období, až do zániku feudalismu. Fara byla v Černošicích až do roku 1630, kdy zpustla a obojí Černošice byly přifařeny k Třebotovu.
Kostel byl přestavován na počátku 18. století z titulu patronátního práva zbraslavského kláštera. Z té doby je zajímavý způsob přímého zastřešení kleneb bez použití kovové konstrukce. Architektonicky je stavba ovlivněna symbolismem a historismem vycházejícími z duchovního klimatu cisterciáckého prostředí. Loď kostela má rozměry 13,7 x 11,5 m a tvoří střední část chrámu. Na východě k ní přiléhá lehce lichoběžníkový, přímo uzavřený presbytář dlouhý 8 a široký 6 m. Na západě podélná předsíň, před kterou se nachází věž v přízemí se čtvercovým a v patře s oktogonálním půdorysem. Celkový barokní půdorys kostela vytváří zvláštní formu kříže. Barokní vzhled má i věž kostela. Do protáhlého oktogonu její kupole, blížící se oválu, je v osách chrámu vepsán kříž, vyznačený hřebenáči. Jednotlivé části chrámu byly různě vysoké, proto soustava střech spolu s věží byla velmi působivá zejména při pohledu shora ze staré cesty na Třebotov. U stavby lze vypozorovat některé spojitosti např. s farním kostelem sv. Petra a Pavla ve Slapech, který je připisován Janu Santinimu.
V roce 1774 byl chrám přestavěn do dnešní podoby nákladem místního farníka, mlynáře Jiřího Kotašky. Opravu z roku 1849 hradil mlynář Svoboda. Od té doby se na opravách podíleli místní farníci finančně i vlastní prací, období komunismu nevyjímaje. V roce 1983 byla k jižní stěně předsíně přistavena sakristie, v roce 1988 byl kostel vymalován, poté proběhla oprava střechy, věže a fasády chrámu.
Na věži jsou tři zvony – sv. Rosalie (původně z r. 1700, přelit zvonařskou firmou Bellmann v roce 1849), Marie a Václav z roku 1949 ulité Moravskou zvonárnou v Brně. Věnoval je děkan Adolf Piťha na památku osvobození v roce 1945.
Ve spolupráci s městem Černošice se každoročně před kostelem koná velká mariánská pouť a v chrámu slavnostní liturgie (vždy v neděli následují po 15. srpnu – Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie).
Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černošicích je součástí římskokatolické farnosti Třebotov ve II. pražském vikariátu. K farnímu kostelu sv. Martina přináleží ještě filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Chotči. Pod duchovní správu v Třebotově patří také filiální kostel sv. Anny v Kosoři, který je v majetku Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.