Titulní obrázek

Kostely farnosti

Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

V pamětní knize Antonína Podlahy Posvátná místa (I. díl, str. 266) se o filiálním kostele sv. Petra a Pavla v Radotíně uvádí, že biskup pražský Řehoř postoupil roku 1298 na žádost krále Václava radotínský kostel v plnou pravomoc klášteru zbraslavskému.

Nejstarším známým duchovním správcem v Radotíně byl Heřman (1347-1378). V 16. století zde působili utrakvisté; posledním je uváděn roku 1582 Jan Kořínek. Roku 1653 je kostel zmiňován jako farní, příslušející ke klášteru zbraslavskému a jako filiální jsou k němu vypočítávány kostely v Černošicích, Modřanech, „kaple“ v Chuchli a kostel sv. Havla; roku 1695 ještě také Mokropsy a Třebotov. Později byla fara v Radotíně zrušena a přeložena do Třebotova*, kde roku 1630 klášter zbraslavský zakoupil místní statek. Přesný rok zrušení radotínské fary není znám. Později duchovní správu v Radotíně vykonávali faráři z Třebotova, řádoví kněží zbraslavského kláštera, a to až do jeho zrušení. Poté, co se rozrostla farní osada Třebotov, byli ustanoveni kaplani, kteří docházeli do radotínské školy vyučovat náboženství, jednou v měsíci sloužili v Radotíně nedělní bohoslužby a dále zde slavili ostatní liturgii jako svatby, křty a pohřby.
...(více info)...

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černošicích

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černošicích

Kostel patřil k Horním Černošicím, které se ve 14. století staly farní vsí. První písemná zmínka o něm je z roku 1352, kdy platil 9 grošů papežského desátku; existoval již ale patrně dříve. Nachází se na umělé terase ve svahu nad údolím řeky Berounky. Jeho vznik patrně souvisí se zbraslavským cisterciáckým klášterem, kterému král Václav II. věnoval řadu vesnic, především v okolí dolní Berounky, včetně Horních i Dolních Černošic. Tím vzniklo jádro klášterního panství, jehož součástí zůstaly Horní i Dolní Černošice, s výjimkou husitského období, až do zániku feudalismu. Fara byla v Černošicích až do roku 1630, kdy zpustla a obojí Černošice byly přifařeny k Třebotovu.
...(více info)...

Kostel sv. Martina v Třebotově

Kostel sv. Martina v Třebotově

Nejstarší zmínka o třebotovském kostele pochází z roku 1352 (kostel byl však pravděpodobně postaven již kolem roku 1300), tehdy již byl farním. Starý kostel však potřeboval časté opravy a tak bylo v roce 1865 rozhodnuto o stavbě kostela nového. 3. dubna 1866 se konala poslední mše a rozloučení se starým kostelem. Ihned bylo započato bourání. Pod dlažbou bylo nalezeno mnoho kostí z mrtvol zde někdy pohřbívaných a dva náhrobní kameny. Jeden pískovcový, ale velmi poškozený byl ponechán pod dlažbou. Prý na něm byly zobrazeny dvě sestry, původní majitelky Třebotova. Druhý náhrobní kámen z mramoru byl vsazen do předsíně kostela. Je na něm zachovaný nápis, který mimo jiné říká, že r. 1607 zde byl pochován urozený pan Jan Kalenda Statenitz z Kosoře. Nový pseudorománský kostel byl posvěcen 9. října 1875 kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem.
...(více info)...

Kostel sv. Anny v Kosoři

Kostel sv. Anny v Kosoři

Kostel sv. Anny v Kosoři, tradičně označovaný jako „kaple“, je součástí „Kosořského dvora“, historické prebendy „prvního panovníka – kustoda“ této kapituly. Kostel i dvůr jsou vlastnictvím Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Správou in spiritualibus je duchovní správa v Třebotově, správcem in materialibus je probošt vyšehradské kapituly. Kostel sv. Anny v Kosoři je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek.

Objekt je barokní, postavený na starším základě někdy kolem roku 1722 děkanem kapituly Janem Václavem Ditrichem z Lilienthalu. Stavba byla opravena v roce 1818 a komplexně zrekonstruována při přestavbě Kosořského dvora v roce 1908, takže dnes tvoří součást čp. 1 a čp. 2 (o rozloze 7200 m2).
...(více info)...

Kostel sv. Kateřiny v Chotči

Kostel sv. Kateřiny v Chotči

Raně barokní stavbu z let 1697-1699 nechal vystavět patrně podle staršího návrhu J. B. Matheyho tehdejší majitel Chotče Bílek z Billenberka, děkan, s použitím zdiva z kostela ze 16. století. Nový kostel se vyznačoval vysokými, štíhlými věžemi. Do pravé věže 31. května roku 1856 udeřil blesk, věž a střecha začaly hořet a část věže se zřítila. Zřícené zdivo roztříštilo krycí desku chrámové hrobky, odtržené a na zem spadlé víko rakve odkrylo mumifikovanou mrtvolu správce velkostatku a zároveň strašlivé poznání. Na kost sedřené prsty nebožtíka přesvědčily lidi, že nebožtík byl pochován zaživa.
...(více info)...